CESTOMÁNIE

ALJAŠKA

Aljaška (anglicky Alaska, výslovnost [əˈlæskə] IPA) je největší stát USA. Jeho rozloha činí 1 717 854 km², na nichž žije asi 627 000 obyvatel. Hlavním městem je Juneau, největším Anchorage.

Jde o zemi s divokou přírodou a řadou přírodních rezervací, která skrývá rozsáhlé zásoby ropy a dalšího nerostného bohatství.

Historie

Smlouva mezi USA a Carským Ruskem, odprodávající Aljašku do vlastnictví Spojených států.

Název Aljaška byl převzat z aleutského slova „Alyeska“, znamenajícího „Velká země“. Jiná teorie o původu jména říká, že bylo odvozeno od Aleutovského slova „Alaxsxaq“, čili „Poloostrov“. Prvními obyvateli Aljašky byli zřejmě lidé z doby ledové. Ti se stěhovali ze Sibiře směrem na východ a na Aljašku vstoupili přes pevninský most, který v prehistorických dobách spojoval Asii a Severní Ameriku(asi před 30 – 40 000 lety). Poté byl v době meziledové zalit mořem a oba kontinenty byly odděleny dnešním Beringovým průlivem.

Počátek novodobých dějin Aljašky je možno zaznamenat v 17. století. Tehdy byli prvními zájemci o tato území sibiřští Kozáci, lovci a obchodníci, kteří přišli na Aljašku právě přes Beringův průliv. Ten byl pojmenován podle dánského kapitána Beringa, který průlivem proplul v roce 1728.

Rusové postupně obsadili Aleutské ostrovy a území Aljašky a rozvinuli obchod s kožešinami. Působili zde také Španělé,Britové, Francouzi a Američané.

Na jaře 1867 Spojené státy americké koupily od Ruska Aljašku za 7,2 mil. dolarů (5 centů za hektar), což činí přibližně 90 000 000 v roce 2003. Důvody pro koupi byly různé, od faktu, že ruská carská pokladna zela prázdnotou, po skutečnost že si ruské vedení uvědomovalo, že je Aljaška dlouhodobě neudržitelná kvůli vzdálenosti a blízkosti Britského dominiaKanady. Dále byl nemalým důvodem krach projektu výstavby telegrafní soustavy, která vedla z Kalifornie do kontinentální severní Ameriky, přes Beringovu úžinu do Moskvy, kde se napojovala na celoevropskou síť. USA investovala do projektu přes 3 miliony dolarů (v té době), ruská strana podstatně menší částku. Všechna tato pro i proti se nasčítala, až došlo 30. března 1867 tehdejším ministrem zahraničí Williamem H. Sewardem k uspořádání koupě od Ruského impéria. Tato koupě se později ukázala pro USA velice výhodnou z hospodářského i strategického hlediska. Otevřel se přístup k obrovskému přírodnímu bohatství – nerostné bohatství, možnosti rybolovu, rozsáhlé lesy, kožešiny. Na Aljašce byla objevena velká naleziště zlata, převážně okolo řek Yukon a Klondike. Na sever začaly během zlaté horečky přicházet desítky tisíc kopáčů v naději, že narazí na bohaté naleziště. Populace na Aljašce se za 10 let téměř zdvojnásobila. Významným pro obchod se stal lov lososů a velryb. S objevy nalezišť ropy se rozvíjelprůmysl.

Na Aljašce byly vybudovány vozové silnice, mosty, koleje, přístavy a trajekty. Ve 20. století s rozvojem letectví vláda podporovala také výstavbu a údržbu letišť.

Za působení prezidenta USA Eisenhowera byla Aljaška přijata za stát USA, jako první stát, který přímo nesousedí s ostatními americkými státy. 3. ledna 1959 se tedy Aljaška stala 49. státem USA.

[editovat]Geografie

Aljaška znázorněná na územním zbytku USA, pro představu její rozlohy.

Stát Aljaška se nachází na severozápadě severoamerického kontinentu a přilehlých ostrovech. Od ostatních států USA jej odděluje jednak na jihu a jihozápadě Tichý oceán (Aljašský záliv), jednak Kanada (hraničí s Britskou Kolumbií a Yukonským teritoriem) na jihovýchodě a východě. Na západě ji Beringovo moře, Beringův průliv a Čukotské moře oddělují od Ruské federace, na severu se pak nachází Severní ledový oceán(konkrétně Beaufortovo moře).

Rozloha Aljašky je 1 717 854 km², z toho asi 13 % tvoří vodní plocha. Aljaška měří ze severu na jih 2 240 km a ze západu na východ 3 550 km. Střední nadmořská výška činí asi 580 m n. m. Jde o největší stát USA, který je o něco větší než součet rozlohy dvou v pořadí následujících (Texas a Kalifornie). Má též ze všech států USA nejdelší a nejčlenitější mořské pobřeží. K zemi patří četné pobřežní ostrovy a od poloostrova Aljaška do Tichého oceánu se zatíná ostruha Aleutských ostrovů, na nichž se nacházejí četné aktivní vulkány.

Členité je i aljašské vnitrozemí pokryté pohořími. Sever země pokrývá permafrost a ledovec.

V říjnu 1998 bylo 65 % rozlohy státu vedeno jako některý z typů chráněného území. Dalších 10 % pak bylo pod správou společenství a korporací původních obyvatel (podle Alaska Native Claims Settlement Act).

[editovat]Přírodní podmínky

Aljaška se nachází v severozápadní části Kordiller, které začínají právě na Aljašce a mají zde západovýchodní průběh. Přírodní celek Aljašky, zahrnující v orografickém členění i část kanadského území představuje rozsáhlý poloostrov s obloukem Aleutských ostrovů na západě (řetěz 150 ostrovů v délce asi 1 800 km) a horským systémem Mackenziho pohoří na východě. Nachází se zde nejvyšší hora Severní Ameriky Mount McKinley (6 194 m n. m.). Na přírodním horském pásmu leží nejrozsáhlejší pevninské ledovce Severní Ameriky, jejichž splazy většinou dosahují k mořské hladině. Kde nejsou ledovce, pokrývá svahy i roviny arktická tundra a asi 600 tisíc km² smrkových a jedlových lesů. Na území Aljašky je rozptýleno přes 3 miliony jezer (s rozlohou nad 8 hektarů)^[zdroj?], převážně glaciálních. Reliéf Aljašky se svažuje od okrajových hor do centrálních pánví a plošin, ukloněných k západu, kterými protéká největší aljašská řeka Yukon, ústící do Beringova moře. Pobřežní čára měří téměř 53 tisíc km. K území patří i několik set ostrovů, lemujících zejména jižní pobřeží. Orografické oblasti Aljašky vznikly přirozeným uplatněním geologických, geomorfologických a klimatických faktorů a tvoří čtyři velké celky: jižní horskou oblast, mezihorské plošiny, severní horskou oblast a arktické pobřežní nížiny.

[editovat]Přírodní krásy Aljašky

Jezero Wonder Lake, na horizontu je k vidění pohoříMount McKinley.
Krásná ukázka nedotčené Aljašské přírody, bohužel focená z neznámého místa.
Poblíž výzkumné stanice Little Port Walter na jihovýchode Aljašky.
Řeka Kodžukuk focená na podzim.

Komentáře

Přehled komentářů

hur smittar esbl

(hur smittar esbl, 16. 4. 2021 14:45)

hey there and thank you for your info – I've definitely picked up something new from right here. I did however expertise several technical points using this site, since I experienced to reload the web site lots of times previous to I could get it to load correctly. I had been wondering if your web host is OK? Not that I'm complaining, but sluggish loading instances times will sometimes affect your placement in google and can damage your high-quality score if advertising and marketing with Adwords. Well I am adding this RSS to my email and can look out for much more of your respective intriguing content. Make sure you update this again soon. hur smittar esbl buckna.diatradpr.com/travels/hur-smittar-esbl.php

Online:	2
Celkem:	267220
Měsíc:	3397
Den:	138

ALJAŠKA

Historie

[editovat]Geografie

[editovat]Přírodní podmínky

[editovat]Přírodní krásy Aljašky

Komentáře

Přehled komentářů

hur smittar esbl

svarta l&aring;gskor herr

mj&ouml;lby simhall &ouml;ppettider

hur l&auml;nge h&aring;ller vitl&ouml;k

hammar&ouml; stadsn&auml;t leverant&ouml;rer

marijuana seeds pictures

sm&aring; plitor i ansiktet

kur mod t&oslash;r hovedbund

s&aring;r i pannan som inte l&auml;ker

billig whiskey karaff

hagmans birsta &ouml;ppettider

como se usa la viagra 94940

eunicesildenafilcitrate.com

Vavada

MaydayCem

alprostadildrugs.com

cialis logo olgsanvoegfdengicBtjSKetep

purchase cialis online hvgeahdengicBtjSKetez

Die Besten Deutsche Casinos

buy generic cialis online olgsanvoegfdengicBtjSKetez

Menu

Fotoalbum

Poslední fotografie

Vyhledávání

Archiv

RSS

Statistiky

svarta lågskor herr

mjölby simhall öppettider

hur länge håller vitlök

hammarö stadsnät leverantörer

små plitor i ansiktet

kur mod tør hovedbund

sår i pannan som inte läker

hagmans birsta öppettider